VON HINTERDORF

Kdo se rád tulí a válí v měkkých polštářcích, určitě docení, když jsou polštářky krásně oblečené. Má drahá kamarádka Netuševa zrecyklovala kvalitní vlněné svetry na měkkoučké horské lesní a noční povlaky. Nočňátko Lesňácí Moji maličkost též chytla tvořivá nota a vyrobila jsem dva nové náhrdelníky a rozkošnou brož. Jsou tedy už prodané/darované , ale ráda rychle na zakázku vyrobím kopie :) Náhrdelník č. 1... asymetrický, s nezbytným chlupem.  Náhrdelník č. 2 ... asymetrický, s chlupem.. ehm. Brož.. asymetrická (ehm), chlup vystřídán peřím. A připravuju překvapení mimo šperky...příští článek o tom bude !! ;)

Já jako dítě znala Elsu jedinou - byla chlupatá, vrčela, žila v Africe a byla o ní napsána kniha a natočen film.  Tuhle kníhu jsem jako malá četla. Mimochodem autorka knihy se narodila v Opavě v tehdejším Rakousko-Uhersku. Dneska ovšem mezi dětmi - a hlavně holčičkami - frčí Elsa úplně jiná, animovaná od Disneyho. Je princezna, má mladší sestru Annu a kouzelné schopnosti, díky kterým umí vytvořit z ledu a sněhu palác, obra nebo lavinu. A taky zpívá a její píseň Let it go, v češtině Najednou, mi díky mým neteřím letošní rok častokrát zněla v hlavě (zbavit se jí lze jedině Dádou Patrasovou, což není žádná výhra). Princezna Elsa z Ledového království. Každá holčička chce být jako ona. Nebo alespoň moje neteře ano. Obrázek: Disney. A protože sestřiny holčičky pohádku milují a titulní píseň umí zpívat v české i anglické verzi a samozřejmě chtějí být jako Elsa, objednala jim sestra k vánocům z e-bay krásné šatičky pro malé Elsy. Bohužel v Číně (nebo kde byly...

Tak jsem se přejmenovala. Z vonHinterdorf na Retuševu. Jako Retuševa totiž vlastním s milou kamarádkou Netuševou zatím maličký krámek s vlastnoručními kreativními výpady a extempore na www.fler.cz. Jmenuje se UstřiŽeny a můj milý kamarád Tom nám chudák páchá logo. Bude brzo k vidění. Možná se přejmenuju i na fejsbůku. Ale to bude náročnější úkon. Možná...

Takže ani mnou první vytvořený (a obecně vlastněný) adventní věnec není symetrický. Symetrie mě nebaví. Neláká. A vlastně trochu irituje. Irituje svou... ... symetričností. Bezchybností. Bezchybnost je nudná. A můj věnec tedy nudný není. Mně se líbí. Protože je asymetrický :) Poznámka na závěr: nemám ráda na sobě asymetrické účesy. A oblečení. Hmmmm...

...  ale přesto se s radostí, chutí a zápalem sobě vlastním pouštím do úkolů švadlenám náležejících. Jako kupříkladu do ušití čtyř povlaků na polštář pro mou milou kamarádku. Moc toužila po novém oblečku pro své obývákové polštáře, stávající už byly oleželé, osedělé či snad olysalé a žádná maloobchodní síť nesplňovala její představy. Nebo je splňovala za ceny vstkutku bezkonkurenční ve své výši. Když mi to říkala, já nadšenec s vizí dalšího fascinujícího projektu (ne, nemám půlku skříně plnou oblečení na refashion..) a nových znalostí a zkušeností (třeba šití zipu) jsem se nabídla, že spolu zajdeme vybrat látku a já pak kýžené povlaky spíchnu.  Několik různých návodů na internetu mi poradilo, jak nejlépe všít zip.  Nikdy jsem to nedělala a mám z toho vlastně panickou hrůzu, nicméně kreativní záchvaty takové prkotiny jako techniku tvorby neřeší a žádným úkolem se nenechají zastrašit. O to větší je pak frustrace, když něco nejde tak, jak (si) to bylo představováno. Stro...

Ze své návštěvy v Orlických horách (správně tedy v podhůří Orlických hor, ale to je strašně dlouhý název) jsem si přivezla kupu sušených květin. Už od začátku jsem měla vizi, že budou na stěně jako dekorace - ale pořád jsem si nebyla jistá jak, v čem, na čem, s čím... Stačila návštěva IKEA a sleva na rámy a obrazy a nápad se zhmotnil :) Kytky (a doslova pár suvenýrů z Chorvatska) jsem nalepila na čtvrtku a zasadila do hlubokého čtvercového rámu.  S výsledkem jsem spokojená. Dekorace kuchyně může začít (ovšem pořád nevím, co s chodbou a obývákem, o ložnici nemluvě). Juchu !!!   Obraz suchý Nr.1 (kvalita fotky úděsná)   Obraz suchý Nr. 2 (dtto) A slíbila jsem taky vyfotit druhý z věnců, které jsem tvořila. Tak tu je. Asi bude viset na stěně se suchými obrazy. Taková vzpomínka na léto (ne, že by počasí snad indikovalo nějaké výrazně zimní radovánky).

Jak už jsem zmínila, má drahá polovička je deskoherní šílenec... a jezdí na různá setkání podobně stižených jedinců, která se konají v průběhu roku (skoro) od Aše až k Tatrám. Každý listopad se deskohráči pravidelně sjíždějí ve Sloupu v Čechách na Severském hraní, a protože jsem vzorná partnerka, sjela jsem do Sloupu taky :) Deskové hry mám ráda, ale vydržím je hrát jen několik hodin (zhruba dvě, tři), pak mi začne hučet v hlavě, loupat v kříži a moje těleso volá po změně pozice a aktivity. Správní deskoherní šílenci (mezi které můj drahý patří) nicméně hrají pěkně několik dní v kuse, pouze s přestávkami na jídlo, spánek a toaletu. Vybavena touto informací (už jsem jednu deskoherní akci absolovala na začátku léta) jsem se přivybavila různými materiály na tvoření - venku bude listopadové hnusno, tak ať se mám čím zabavit. Nakonec bylo krásně - 15 stupňů - takže jsem krom procházky krásnou krajinou pod skalním hradem Sloup zavítala i do blízké sklárny v Lindavě a městečka Nový Bor. ...